Problematika státních maturit (zatím maturit nanečisto) zajímá studenty i pedagogy. Jistá standardizace v této oblasti jistě není od věci, ale je vůbec v oblasti účelné moderní výuky ICT možná? Vzhledem k velkému čtenářskému zájmu o tuto problematiku, publikujeme rozšířenou verzi původního článku. Konkretizace připomínek k ITZ jsou v současné době předmětem jednání širší pracovní skupiny složené ze zástupců škol, praxe a vysokého školství.
Otázka pro naše ICT reformátory: Ptáme se my strojaři vás, ICT specialistů na to, z jaké oceli je vyroben kryt na váš počítač? Že ne? Ptá se vás chemik na to, čím je leptán plošný spoj bez kterého by váš obor neexistoval? Že ne? Tak se neptejte na to, kolik tranzistorů má CPU a nechte nás počítač používat pro naši práci. Na sto konstruktérů jeden ICT specialista. Váš přístup nemá se vzdělaností nic společného. Co je podstatnější pro tento stát, to že umí sto tisíc techniků navrhovat s využítím špičkových ICT, nebo tisíc vytvořit poskakující text v animátoru gifů? Prezentujete v koncepci státní maturity znalosti ICT jen ze svého krátkozrakého pohledu, který nemá s obecným podvědomím o ICT nic společného.
Pro ilustraci stanovení problému ICT základů každého technika uvádíme u diskuse několik ukázkových studií z průmyslové praxe. Jejich kompletní sestavu najdete v sekcích PLM a SUPPORT na našem informačním portálu. Doporučujeme nastudovat i našim reformátorům.
Rád bych vám předem nabídl aktuální reakce na problém "Informačně technologický základ", který se má stát volitelnou součástí státní maturitní zkoušky. Chtěl bych také poděkovat řediteli CERMATu za rychlou odezvu a pohled na problém "z druhé strany".
Diskutovaný článek: Zde si můžete stáhnout původní článek odeslaný na CERMAT
Odpověď autora článku: Ing. Petr Fořt, garant modulu P-CAD projektu SIPVZ
Tisková zpráva k problému: K dispozici pro všechna média k volnému stažení zde
Oficiální připomínkový materiál pracovní komise: K dispozici od 29. ledna 2007 na adrese redakce
Důvody naší kritiky z pohledu škol a projektu SIPVZ: Tisková zpráva
Syndikační zpráva k 15. lednu 2007: Informační leták
Vybíráme z diskuse:
Od editora ITZ, Pavel Roubal
15.12.2006 04:02
Dopady ITZ v praxi, Lenka Šípkova
15.12.2006 04:41
Postřehy odjinud (aneb exkurze do CERMATu), Jakub Šerých
(12.12.2006 06:26)
Informatika pro informatiku?! v dnešní době?, Tomáš Nikodým
09.12.2006 11:11
Cílem CERMATU je asi snížit příjmy programátorům, Radek Wasserbauer
(11.12.2006 04:54)
Titanik narazil..., Miroslav Kopeček
10.12.2006 07:04
Výpočetní technika pro výpočetní techniku?, Michal Hill
12.12.2006 12:52
Likvidace odborných škol, bez ICT nemusí existovat, Radka Mokrá
12.12.2006 05:04
Důsledky pro české školy?, Remar Jiří
12.12.2006 10:21
Pracovní verze připomínek 12_12_2006 k dispozici, Petr Fořt
13.12.2006 09:25
Trochu delší zamyšlení, Pavel Lener
13.12.2006 03:40
Máme na skladě ještě pár vyřazených prken, Michal Formánek
12.12.2006 08:12
Jak vnímám problém?, Petr Fořt
13.12.2006 11:57
... a desítky dalších najdete v naší diskusi kolegů z odborných škol a praxe
Proč tomu tak je?
Rád bych pro objektivitu zhodnocení situace přinesl několik historických kroků, které bychom si měli uvědomit:
Dne 10. dubna 2000 přijala vláda České republiky usnesení č. 351, kterým schválila Koncepci státní informační politiky ve vzdělávání (dále jen "Koncepce"). V této koncepci vzniká projekt SIPVZ, který vytváří určitou vizi vzdělávání pedagogických pracovníků v ČR postupně je vytvořena struktura školení úrovně Z, P a S. Postupně se ukazuje jako zcela zásadní specializace ICT podle oborů. Vzniká tak, řada oborových modulů a na podzim roku 2005 myšlenka vytvoření modulu zaměřeného na ICT ve strojírenství, který přímo navazuje na existenci volitelného modulu P-CAD SIPVZ, který je jako jediný zástupcem odborného směru. V projektu jsou proškoleny tisíce pedagogických pracovníků. V průběhu roku 2004 až 2006 bylo úspěšně realizováno několik stovek grantových projektů, které úzce provazují spolupráci škol a regionálního průmyslu. Součástí projektu je vznik exkluzivních dohod a licenčních smluv pro školy v ČR, které poskytují tísice licencí špičkového software jak studentům tak pedagogům. Aktivita vrcholí setkáním odborných škol na podzim roku 2006 a předložení špičkového řešení výuky na strategii PLM. V roce 2005 se od projektu SIPVZ odděluje malá skupina, která vytváří standard „zcela obecných maturit“ a naprosto ignoruje odborné školství. Počátek prosince 2006, na DesigneTech.cz vzniká článek, na téma státních maturit z ICT a vystupují do popředí níže uvedená fakta.
Promluvili jsme si s reformátorem
Po rozhovoru s jedním z autorů samostatné náplně, který je příslušníkem komunity JSI a zcela úsměvné výmluvě, že je test chybný příliš odborný a nepodílel se na jeho tvorbě, začínám navíc pochybovat i o smysluplnosti tohoto „národního škatulkování“. Opravdu skvělé, obětujeme tři roky studia zbytečnostem, které považuje za standard skupinka normalizátorů, kteří naprosto nesledují její uplatnění praxi a naši studenti budou místo 3D používat zase hezky tužku a kreslící prkno, protože je to nikdo před výukou konstrukčních a technologických cvičení ve druhém ročníku nenaučil. Na druhou stranu je nezajímá vůbec, kdy tyto problémy odučíte a to, že chce z IZT maturovat 80% studentů odborných škol, protože to považují ve svém oboru za základ, jen díky aplikační specializaci. Smutné je, že těmto lidem dává krátkozraké a nedomyšlené nařízení opravdu v tomto státě totální vládu nad oborem o který se opírá prosperita našeho průmyslu. O naprostém nepochopení problému mne navíc přesvědčuje jedna z vět "tak si prosaďte dalších šest hodin výuky výpočetní techniky navíc plošně ve všech oborech a kreslete ve Flash". Přístup vůči výuce ICT, kdy by měla být tato časová dotace zcela věnována aplikačním oblastem, minimálně zarážející.
Vznik tohoto článku
Byl jsem na nedávné konferenci věnované průmyslovému nasazení ICT požádán kolegy o vyjádření k problematice oborové státní maturity. Je to téma bezesporu zajímavé pro všechny kolegy z našich škol, kteří se touto problematikou desítky let zabývají. Snaha o vytvoření jistého „národního standardu ve vzdělávání ICT“ je sice zajímavou myšlenkou, ale obsahuje řadu úskalí. Otázkou zůstává, je-li vůbec účelná a multioborově možná.
V první řadě bych rád upozornil na to, že se jedná o koncepci pouze vzdáleně odpovídající strategii národního projektu SIPVZ. Konkrétně se jedná o zdánlivou podobnost s modulem Z a P0. Tyto moduly byly určeny pedagogickým pracovníkům, nikoli studentům, a byly pouze základním kamenem pro další specializace. Právě v opomenutí celkové koncepce projektu SIPVZ, který nestál státní rozpočet zrovna málo, spatřuji řadu nedostatků. Informační technologie jsou stále více považovány v celosvětové praxi za oborově laděný problém, nikoli za obecně zpracovatelné téma.
Koncepce maturitních témat z oboru ICT obsahuje řadu koncepčních i metodických chyb, které jsou pro podobné „škatulkovací akce“ běžné. Jedná se o souhrn velmi obsáhlých a často úzce "počítačově" specializovaných témat, postrádajících jakýkoli punc mezipředmětových vztahů. Nejenže je velmi problematicky volen jejich obsah, ale prakticky vůbec nezohledňují současné požadavky, které jsou kladeny na znalosti studentů v jejich budoucí praxi.
Za jednu z ukázek, kterých bych zde mohl vytvořit několik desítek, považuji například otázku věnovanou „balíčkovým“ přenosům dat. Pokud se jedná, o přesně řečeno paketové přenosy, tak považuji toto téma z hlediska obecných znalostí ICT za zcela nesmyslné. Každý odborník ví, že problematika paketových přenosů je téma na roční studium pro specialisty. Pokud bude testy vytvářet odborník, mohou vzniknout i stovky otázek svázaných například s koncepcí ISO/OSI modelu a standardy RFC. Navíc nebude-li zcela jasná přesná formulace termínů, které mají být probrány, je pravděpodobnost zdárného splnění testu prakticky nulová. Pro neznalé se můžete podívat například na náš support portál do sekce optimalizace sítě. Myslíte si, že je toto téma opravdu stěžejní například pro ekonomické obory?
Na druhou stranu koncepce zobecněné maturity z ICT zcela opomíjí odbornou problematiku svázanou se studiem ICT na odborných školách a to ať už se jedná o obory strojírenství, stavebnictví, elektrotechnika, automatizace apod. Jedná se o témata zcela zásadní pro budoucí uplatnění studentů v praxi v oborech se strategickým významem pro národní hospodářství.
Asi nejparadoxněji pak vyzní mlhavá zmínka o podnikových aplikacích postavená na rovinu s počítačovou hrou v porovnání s půlstránkovou litanií na téma html kód a css styly, kterým se bude muset opravdu 99% vašich zaměstnanců zabývat. Opravdovou perličkou jsou striktní požadavky na znalosti xhtml kódu s poznámkou o tom, že bude problém stejně řešen ve finále v WISIWYG editoru, případně požadavky na znalost grabování zvukových nosičů (je to vůbec legální?)...
Podle mého názoru by měla být maturita z oblasti ICT zásadně koncipována prakticky s možností oborového přizpůsobení školou. Koho dnes v praxi zajímá, jak funguje logika kalkulačky? Na druhou stranu ji všichni používáme. Bohužel témata jsou laděna převážně do ekvivalentní oblasti, minimálně zohledňují požadavky praxe a oborového nasazení ICT. Pohled na využítí informatiky by měl být stále více „neinformatický“, jiný by měla mít zdravotní sestra, jiný konstruktér, jiný filosof. Technologie v posledním desetiletí ustupuje do pozadí a v popředí jsou především oborové aplikace. Proč se díváte na televizi? Protože má pěkný firmware pro ladění kanálů, nebo proto, že v ní je program, který něco vašem oboru zájmu přinese? Bohužel tento fakt koncepce státní maturity z ICT zcela ignoruje.
Závěrem bych řekl, že se současná témata prakticky vůbec nesoustředí na průmyslovou sféru, kde má ICT stěžejní význam pro realizaci efektivní výroby, podporu spolupráce a zajištění konkurenceschopnosti. Musíme si uvědomit, že právě tato oblast je z pohledu nasazení ICT celosvětově a dlouhodobě nejrozsáhlejší. Koncepce státní maturity z ICT plýtvá vzácným časem, který může být ve výuce věnován cílenému a systematickému uplatnění moderních technologií v mezipředmětových vztazích a oborových profilacích.
Obecně musím být ke koncepci státní maturity z ICT velmi kritický. Vrací úroveň výuky této problematiky do období před patnácti lety, kdy se jednalo především o technologii pro pár nadšenců, nikoli o produkční nástroj měnící vyjadřovací prostředky v řadě technických i netechnických oborů. Vzhledem k vysoké úrovni aplikačně a oborově orientovaného projektu SIPVZ je tento stav minimálně zarážející. Vazba na strategii a výsledky tohoto tříletého projektu, který vyškolil desítky tisíc pedagogů, pozitivně ovlivnil spolupráci podniků a dodavatelů software se školami v konceptu státní maturity z ICT prakticky neexistuje.
Dodatek autora
Možná modifikace obsahu testu
Obecně si myslím, že po razantní redukci, z velké části zcela nekonkretizovaných a nesmyslných požadavků kapitol 2, 3, 6, a preferování potřeb jednotlivých oborů v praktické části, by bylo možné o takovémto materiálu prohlásit, že je smysluplný. Ale i tak musí být upřesněny prakticky všechny termíny včetně detailní konkretizace jejich obsahu. To ovšem až po důkladném připomínkování a aktualizaci uboze neaktuálních studijních osnov technických škol. Ty prakticky ignorují zcela zásadní dvacetileté změny, ke kterým dochází díky nasazení ICT v řešení technických problémů. Je smutné, že v době, kdy prakticky 100% konstruktérů ve světové praxi využívá špičkové výpočetní techniky, rýsovací desky jsou vhodné pouze pro umístění kalendáře, nutíme studenty redukovat prostor na dvě průmětny. Jen tak dále, za pár let nás národy, které jsou vychovávány v duchu správného chápání nasazení ICT, zcela technologicky a tržně pohltí.
Příklad za všechny ze 7. prosince 2006
Dnes jsem měl možnost nahlédnou do jednoho z ukázkových testů. Jeho obsah je důkazem toho, že opravdu nemá stávající koncepce s informačním základem pro tisíce studentů nic společného. Půlstránkové konverze různých tvarů čísel, otázky zahrnující komunikační protokol NETBEUI, který má opravdu v současné době praktického sjednocení komunikačního prostředí na TCP/IP, opravdu "zásadní význam" apod. Je to jen důkaz toho, že se jedná nejen o úzce specializovanou oblast, ale navíc o zastaralou problematiku.
Pokuste se pro zajímavost prohlédnout stať věnovanou znalosti protokolů a standardů v požadavcích. O protokolu NETBEUI v něm nenajdete jedinou zmínku. Problému komunikačních protokolů můžete věnovat desítky hodin výuky, můžete vyjmenovat tlustou knihu pojmů, do obsahu testu se z 99% netrefíte a ve finále stejně pochopíte, že taková znalost je pro studenty oboru strojírenství naprosto zbytečná.
Opravdu jsem si myslel, že je v této republice, díky miliardám vloženým do rozvoje aplikačně oborového nasazení ICT, znám jasný směr. Na těchto koncepcích se podíleli tisíce našich kolegů, byla rozvinuta spolupráce škol s průmyslem, sestaveny stohy multilicenčních smluv ovlivňujících často, díky požadavkům našich studentů na legální dostupnost software, celosvětové distribuční modely. Byl tak vytvořen vysoký standard využití ICT v desítkách oborů. Státní maturita z ICT s tím nemá kvalitativně a metodicky vůbec nic společného. Jedná se o snůšku pojmů, které generují jen další, většině aktivních uživatelů ICT v praxi, nic neříkající pojmy.
Celý test sestavil někdo, kdo ví sice co je to protokol, ale o skutečném využití ICT v praxi má nulové představy. Ano, tento test bych sestavil i já, kdybych se zavřel na deset let ke svému serveru, ladil si své udržované objekty v active directory a vůbec by mě nezajímalo na co dalších sto zaměstnanců naší firmy PC používá. Tak studenti :O), kdo z vás ví co je to active directory, když už musíte znát tu naši doménu? Nevíte? Tak se zítra těšte na dalších tisíc obecných ICT pojmů a k tomu si přidejte strukturu systémového registru, ale nevím jestli to stihnete, základní popis má několik tisíc stran.
Nic z toho nemá s obecným podvědomím o ICT naprosto nic společného. Je tragédie, že s tím budeme trápit maturanty a chtít po nich znalosti, naprosto nesouvisející s požadavky jejich budoucí praxe.
O celém souboru testu si můžete udělat obrázek:
Test strana 1
Test strana 2
Test strana 3
Test strana 4
Praktická strana 1
Praktická strana 2
Viďte problém ne jako já, člověk, který se dvacet let živí informatikou, ale ještě mnohem hůř, protože našich sto konstruktérů z celého testu nevyužije jedinou znalost a od systémáka budu potřebovat úplně jiné. Jediné co je možné považovat za celkem rozumné je praktická část, kde se naštěstí neobjevuje žádné XHTML apod. Testová část je multioborově z velké části naprosto mimo a nemá s cíleným nasazením ICT do podvědomí našich studentů nic společného. Chcete snad po svém dítěti, které si právě nakreslilo obrázek, vědět jaké chemické složení má modrá barvička?
Příslušnou komentovanou verzi dokumentu si můžete stáhnout v sekci Katalogy požadavků na CERMATu pod názvem Informačně technologický základ.
Malá hra závěrem
Přiložený test obsahuje pouze základní otázky, které lze vytvořit ze dvou opakovacích okruhů vydaných společností CERMAT jako „základ“. Osobně si myslím, že jsou naprosto stěžejní pro každého, kdo používá osobní počítač. Nejsou příliš složité, kdo pracuje pár let v oboru a má solidní přehled o historii osobních počítačů, jistě jej splní. Samozřejmě jsem tento test zaslal společnosti CERMAT.
ukázkový test stáhněte zde
----------
Komentář pod čarou: možná až velmi ovlivněný dvaceti lety práce v oboru ICT a několika dny života, které jsem věnoval hloubání nad výše uvedeným PDF.
1. pohled počítačového nadšence - z pohledu člověka, který se dvacet let zabývá výpočetní technikou a tráví u ní spoustu osobního volna, se jedná o koncepci, která se snaží mapovat problematiku ICT s velmi povrchní znalostí problémů, u kterých si nijak autor neuvědomuje jejich teoretickou hloubku. Z některých témat vygenerujete tisíce otázek a budete teprve na začátku. Kritickou sekcí je především 2, 3, a 6. Přesně tak by totiž sestavil tuto sadu témat můj mladý soused, který tráví u počítače dvanáct hodin času denně, vyjmenuje mi stovky aplikací, chodí do počítačového kroužku a tůninguje si své PC. Považuje PC totiž za smysl a styl svého života. Myslíte si, že to má něco s profesním využitím počítače společného? Bohužel toto si neuvědomujeme, my všichni, co se zabýváme ICT roky a zapomínáme na skutečný život kolem. Ten totiž není stále častěji o počítačích, ale pouze o jejich profesním využití. Jiný problém řeší grafik, jiný problém řeší analytik, jiný třeba ekonom. Na celý redakční tým čtyřiceti lidí jeden systémák.
2. pohled odborníka na průmyslové informační systémy – jedinou znalost, kterou vyžaduji od svých kolegů na školení je jednoduchá správa složek a souborů, znalost pošty, prohlížeče, tvorby textů a tabulek. Vše ostatní je irelevantní a nemá s profesním nasazením počítače v odborné praxi nic společného. Využíváme jiné postupy, jiné aplikace. Na sto konstruktérů jediný systémák. Jsem technik, jiný požadavek bude mít lékař. Na jednu nemocnici se stovkou lékařů a sester jeden externí správce. Nikdo z osazenstva nemocnice se nebude ptát na to, jakou koncepci má PC, jakou strukturu má datový paket, jak funguje XHTML apod. To nemá s obecnou znalostí ICT nic společného. Výpočetní technika je nástroj pro tvůrčí práci a zajímá mě pouze vstup, zpracování a výstup. Nebo mi snad chcete tvrdit, že si musíte u svého nového vozu přeprogramovat před každou jízdou vstřikování?
----------
Ing. Petr Fořt (*1968) – autor desítky učebnic a několika stovek odborných článků s tématikou průmyslového navrhování pomocí digitálních technologií a správy ICT. Dlouholetý pedagog, popularizátor nasazení průmyslových informačních systémů a jejich efektivní administrace. Správce ICT a externí poradce působící v oblasti integrace PLM technologí v průmyslové praxi. Garant a autor strategie oborového vzdělávání projektu SIPVZ a tvůrce národního grantového projektu věnovaného výuce ICT ve strojírenství. Držitel oborových certifikací společností Autodesk, Microsoft a SMC Networks. Školitel modulů Z, P0, P-Grafika, oborový garant modulu P-CAD. Držitel ocenění eLearning Awards a ocenění společnosti 3COM za projekty v oblasti správy informačních systémů a průmyslového navrhování. Autor projektu DesignTech.cz.
Rámcový návrh připomínek k ITZ
Detailní obsah těchto připomínek je od 15. prosince 2006 neaktualizován a je níže uveden pouze rámcovně. Další rozpracování je předmětem oficiálního připomínkového materiálu vytvářeného pracovní skupinou složenou ze zástupců registrovaných škol, praxe a vysokého školství.
Zásadní problém:
- Předpokládaný rozsah výuky ITZ pro zdárné splnění statní maturitní zkoušky je 180 hodin. Při současné definici témat se jedná o zásadní diskriminaci výuky oborově orientované informatiky úzce související s budoucím uplatněním studentů odborných škol. Studenti musí obětovat své odborné znalosti studiu obecné problematiky, zcela neodpovídající oborovému pohledu na využití ICT a profilu absolventa. Hlavním důvodem je nedostatečná časová dotace výuky ICT stávajících studijních osnov ve většině technických oborů a nutnost obětovat tuto výuku oblastem definovaným v ITZ. Pokud má být existence státní maturity z ICT zachována, musí zahrnovat především oborové a aplikační znalosti vyhovující profilu absolventa odpovídajícího typu školy.
- Argumentace "jedná se o volitelnou část" je zcela nepřijatelná. Ti studenti, kteří pochopí význam ICT správně, tedy vůči svému budoucímu profesnímu uplatnění, nemohou obsah definovaný náplní ITZ splnit. Znemožněna je tím jejich svobodná volba bez ohledu na profesní orientaci.
- V koncepci ITZ jsou zcela opomíjeny mezipředmětové vztahy. Při vypuštění oborových aplikací není možné kvalitně vyučovat žádný z odborných předmětů, který je v současné průmyslové praxi na ICT výrazně závislý.
- Pohled zvolený v ITZ jako "obecný základ" je dán čistě úrovní znalostí jeho řešitelů. Je v rozporu s požadavky "obecného ICT základu" každého technika.
- ITZ je koncipován jako informační základ pro obor informatika, nikoli jako informační základ pro všechny obory. Na jedné straně prezentuje vysoce odborné pojmy z oboru ICT, na druhé straně zcela opomíjí aplikace masově využívané v průmyslové praxi. Prezentuje ICT výhradně jako specializovaný obor nesouvisející svým obsahem se stovkami dalších oborů. Důvodem je neobjektivní a neaktuální pohled vytvořený řešiteli, kteří nejsou nijak spjati s výukou odborné problematiky a aplikované informatiky.
- Koncepce ITZ nijak nenavazuje na patnáctiletý rozvoj výuky informatiky v našem školství. Neodpovídá strategii projektu SIPVZ, který vymezil oborovou specializaci ICT již v době svého začátku. Nenavazuje tím ani na stovky grantových projektů, které byly oborově realizovány na českých školách v uplynulých letech.
- Koncepce ITZ ohrožuje prohlubování spolupráce škol s regionální průmyslovou praxí. Nijak neposiluje oborové vazby a znemožňuje jejich další rozvoj.
Připomínka:
- Nesouhlasíme s přístupem CERMATu k tvorbě témat ITZ v oboru, který je kritický pro kvalitu odborného vzdělávání. Ta neodpovídají potřebám technických škol na výuku ICT. Přijetí koncepce by v důsledku znamenalo ztrátu odbornosti a zrušení výuky "výrobních prostředků" každého technika.
- Rozsah ITZ je subjektivním pohledem řešitelů a jeho obsah by měl být koncipován flexibilně v širších pracovních skupinách zahrnujících jednotlivé typy škol se specifickými požadavky na využití ICT.
- Informační technologie jsou v současné době aplikačním nástrojem pro stovky oborů. Pro jejich správné nasazení ve školství je stěžejní analýza osnov, zvýšení časových dotací a prohloubení mezipředmětových vztahů s přímou návazností na profil absolventa. Tento přístup v současné tvorbě koncepce ITZ zcela postrádáme.
Požadavky:
- Požadujeme přepracování celkové koncepce státní maturitní zkoušky z ITZ tak, aby nebyla časovou ani oborovou diskriminací výuky informatiky, která je nezbytnou součástí odborného růstu našich studentů. ICT obecný základ s výukou v rozsahu 60 hodin bude součástí testové části státní maturitní zkoušky. Obsah testu musí vyhovovat svou koncepcí mezinárodnímu standardu ECDL, případně úrovni Z projektu SIPVZ a musí mít předem přesně definovaný rozsah problematiky. Oborové aplikace s výukou v minimálním rozsahu 120 hodin budou součástí praktické části státní maturitní zkoušky v podobě témat úzce souvisejících s profilem absolventů. Tato témata budou detailně specifikována na úrovni typů škol. Jedině tak bude zaručena provázanost výuky na školách s budoucím uplatněním absolventů a dodržen profil absolventů jednotlivých typů škol.
- Požadujeme aktualizaci studijních osnov technických oborů vzhledem k systémovému nasazení ICT a sjednocení požadavků studijních osnov s požadavky státní maturitní zkoušky. ICT mají pro existenci technických oborů kritický význam a jsou považovány za základní vyjadřovací nástroj.
- Požadujeme koncepční rozšíření výuky aplikované informatiky související s odbornou výukou a mezipředmětovými vztahy. Současný stav odpovídá úrovni využití aplikované informatiky před patnácti lety a nevyhovuje požadavkům kladeným na absolventy škol v průmyslové praxi.
- Při nesplnění výše uvedených požadavků, požadujeme zrušení státní maturitní zkoušky z ITZ, která se obsahově neslučuje s koncepcí obecného základu a diskriminuje systematické nasazení ICT v odborném školství.
Diskuse k problému
Protože se jedná opravdu o horké téma obecně trápící naše kolegy, připravili jsme pro tuto oblast veřejnou diskusní skupinu. Budeme rádi, když v ní veřejně sdělíte svůj názor.
Pokud se váš příspěvek ihned nezobrazí v diskusi, vložte jej znovu nejlépe pomocí systémové schránky. Před odesláním jej raději označte blokem a dejte CTRL+C pro uložení do systémové schránky. Jinak bude při případném výpadku nenávratně ztracen. |