Spolupráce školy s průmyslovou praxí

Rozvoj výpočetní techniky v posledních přibližně dvaceti letech je svázán s nasazením zcela nových, často revolučních technologií a postupů v řadě technických i netechnických oblastí. Bez výpočetní techniky si dnes již opravdu nedokážeme představit žádný technický obor tak, aby byl realizován efektivně a pokud možno v co nejširším rozsahu s působností v celosvětovém rozsahu.

Řadu let byla překážkou dostupnost výkonných osobních počítačů. Dnes již má generace studentů k dispozici nejen vysoký výkon výpočetní techniky, ale také aplikační zázemí, o kterém se nám v praxi, natož ve školství před několika málo lety ani nesnilo. Komplexní PLM systémy a jejich dílčí aplikace se dostávají zcela jednoznačně do podvědomí mladé generace.

Jedno ze setkání studentů a špičkových odborníků průmyslového koncernu Siemens VAI

Často se mne ptají čtenáři na vztah realizovaných projektů k průmyslu, na úroveň spolupráce projektu DesignTech.cz s firmami a provázanost výuky na škole s rozvojem průmyslu v regionu. Rád bych věnoval tento článek právě objasnění určité strategie a několika zkušenostem posledních patnácti let, kdy se informační technologie dostaly od nadšenců do našeho každodenního života.

Kousek historie

S výpočetní technikou jsme v podstatě začali intenzivně pracovat již v dobách prvních osmibitových počítačů. Tehdy nebylo prakticky myslitelné na počítači konstruovat, modelovat. Výrazným zlomem ve výuce na škole byl vznik školícího střediska Autodesku na začátku roku 1992. V té době byl pojem CAD novinkou i v regionu a prakticky se dalo říci, že bylo nutné do dvou let proškolit stovky uživatelů bez ohledu na to jestli se jedná o stavaře, strojaře, elektrikáře. Komerční firmy byly doslova hladové po nových informacích. Popularita školení neznala mezí, ale bylo zcela jasné, že stěžejní je pro nás rozvoj výuky.

Přes první problémy jsme v roce 1994 vytvořili první učebnici AutoCAD 14, kterou v té době vzalo pod svá křídla nakladatelství Computer Press. Myšlenka byla jednoduchá, dát veřejnosti komplexní výukový materiál. Dalším zlomem ve strategii výuky byla dostupnost prvních 3D aplikací, ke kterým opravdu nebyla důvěra ani v komerčním sektoru. Přes to se podařilo rozjet výuku základů parametrického modelování a vytvořit první postupy a metodiku výuky, která je v současné době završena strategií nasazení PLM technologií do výuky v rámci národního projektu SIPVZ v úzké spolupráci s průmyslovou praxí.

Informace pro naše  studenty z první ruky (koncern Siemens VAI)

Přístup k aplikacím

Výuka nových technologií není snadná, začínáte prakticky od nuly, je nutné vytvořit metodiku, standardy v návaznosti na znalosti studentů. S tímto problémem se prakticky potýkáme již více než dvanáct let. Do řady postupů byly přeneseny naše zkušenosti ze stovek školení a byly zobecněny na maximum. Přes to považuji za nejcennější především v posledních letech ovlivnění zkušenostmi z průmyslové praxe.

Bylo před lety poměrně krátké období, kdy se ve školách objevovaly špičkové technologie častěji než v průmyslu, tím myslím to, že školy dostávaly za velmi levný peníz balíky vysoce nákladných aplikací, které firmy doslova rozdávaly s cílem jejich maximálního rozšíření. Řada škol se tedy mohla seznámit se špičkou v oboru.

Projekty po celém světě, současnost a realita strojírenské praxe, znalost anglického jazyka nutností

Zlomovým bodem ovšem byl náš vstup do EU. Ten se projevil poměrně drasticky na cenách aplikací. Často se jednalo o opravdu násobky původních cen. Osobně v současné době považuji za správnou filosofii nasazení aplikace do výuky, její zakoupení, případně pronájem s možností domácího použití studenty pro realizaci projektů. Již slyším dodavatele software jak křičí, ale je jasné, že v této době a v této pozici zvítězí jen ta nejprogresivnější a nejvstřícnější licenční řešení. Konkurence je obrovská a školy opravdu software potřebují nejen na patnácti počítačích. Pokud má výuka aplikované informatiky za něco stát, musí se maximálně integrovat do oborových problémů.

Dostupnost aplikací a bezproblémové výpočetní techniky je pro realizaci výuky nutností

V otázce dostupnosti aplikací pro studenty mě napadá jedno výstižné přirovnání. Zkuste dát dětem pastelky ve škole a pak jim nařídit, že si své obrázky mají doma kreslit obyčejnou tužkou. Pro koho je to větší škoda? Pro výrobce pastelek, nebo pro ty děti? Ano především CAD se učí v poslední době opravdu masově, bohužel u řady firem vyvíjejících software, pochopení této masovosti zcela chybí. Proto hledáme cesty a hledáme partnery, kteří tento problém pochopí. Škola je schopna například díky grantům získat peníze na základní nákup licence, efekt ovšem začíná až u náhrady té pomyslené tužky za pastelky.

Detailní popis využívaného řešení a aplikací najdete v tomto článku. Obecně jsou pro výuku na naší škole používána řešení Autodesku, UGS PLM Solutions, Comsol, SurfCAM, Eplan a celá řada dalších. Nákupy těchto aplikací je realizován především prostřednictvím grantových projektů, případně přímou spoluprací s dodavateli software v ČR. Stěžejní CAD produkty Autodesku a UGS PLM Solutions jsou dostupné studentům také pro domácí použití. Obdobnou filosofii má v oblasti CAM také produkt EdgeCAM.

Přístup k informacím

Ani po patnácti letech působení v oblasti aplikovaných informačních technologií nejsem příliš přesvědčen o pochopení významu provázanosti informací vznikajících v průmyslové praxi se školstvím. Výraznou překážkou je samozřejmě průmyslové tajemství, ale mnohdy ani firmy v regionu neví, jak jsou vybaveny školy připravující jejich budoucí zaměstnance.  Je otázkou kde je chyba, nezájem školy, nebo nezájem praxe?

V posledních přibližně pěti letech poměrně intenzivně monitorujeme spolupráci několika desítek odborných škol s průmyslovou praxí a je zcela zřejmé, že spolupráce je vždy otázkou vstřícných kroků na obou stranách. Pokud se tento krok podaří, jedná se velmi často o zcela zásadní průlom ve směru rozvoje školy, její strategie a nasazení pokrokových technologií. Pozitivně je ovlivněna především představa školy o zcela konkrétních požadavcích praxe na budoucí absolventy.

Představa o realizaci projektů v praxi je velmi důležitá

Osobně považuji za nejcennější devizu, kterou získáváme ze spolupráce s průmyslem, neustálý přísun informací z oborové oblasti. Informatika, ač si to řada odborníků nerada připouští, již není pouze záležitostí specialistů. Je to moderní nástroj, který za několik málo let bude tam, kde je v současné době kalkulačka, televizor, CD. To co je na informatice cenné, je její efektivní využití v určitém oboru, kdy dodává do řešení urychlení času, zvýšení přesnosti a možnost odhalení chyb na úrovni návrhu a tím výrazné úspory. Vedlejším produktem nasazení digitálního zpracování informací je navíc perfektní podpora mezinárodní spolupráce.

Týmová spolupráce, mezinárodní projekty

Dvě hesla, která ovlivňují v posledních letech projekty realizované ve strojírenství. Cílem výrobců je vyrobit rychle, kvalitně se zajištěním širokého portfolia zákazníků. Na poli informačních technologií se v posledních letech stává fenoménem kompletní zmapování životního cyklu výrobku. Problematika PLM si navíc bere inspiraci z toho, co je pro každého výrobce stěžejní, a tím je spokojenost zákazníků s finálním výrobkem. Z hlediska rozsahu realizovaným projektů jsou proto kladeny na řešitele poměrně komplexní požadavky, které by se měli opírat o základy získané pokud možno na úrovni škol.

Poměrně výraznou pozici má v realizaci našich projektů v poslední době to, co je stěžejní pro studenty v jejich budoucí praxi. Jedná se o schopnosti zvládnou komplexní realizaci projektu a jeho dotažení vždy do zdárného konce. Problémy a výuka aplikací je řešena maximálně na konkrétních cvičeních s minimalizací teorie a maximalizací praktických dovedností a zkušeností.

Projekty v praxi nejsou záležitostí jednotlivce, vždy se jedná o týmovou práci

Dalším stupněm je realizace týmových projektů postavených často i na cizojazyčné dokumentaci a specifikacích. Pro výuku jsou samozřejmě stěžejní mezipředmětové vztahy a komplexnost provázání oborových znalostí s praktickou schopností nasazení pokud možno nejširšího spektra aplikací.

Za poměrně důležitou považuji u studentů také schopnost komunikace. Schopnost domluvit se na řešení problému má stěžejní význam při realizaci projektu v praxi. Často k tomu musí stačit telefon, a mnohdy kvalitní znalost především anglického jazyka.

Realizace projektu bez ohledu na území, běžný trend

Znalosti a zkušnosti pro vyučující, znalosti pro studenty

Obory spojené s výpočetní technikou a technikou vůbec jsou specifické svou dynamikou. V technické oblasti vždy platí heslo „Kdo včera stál, stojí opodál“. Dravost firem, snaha ovládnout trh v daném odvětví je hybným nástrojem pro zvyšování úrovně technických řešení. To platí nejen v oboru informačních technologií, ale především v tradičních technických oborech. Projekt SIPVZ podle mého názoru ukázal správný směr, informatika je základem rozvoje a efektivizace jednotlivých oborů, ale znalosti je nutné v tomto oboru neustále a poměrně dynamicky aktualizovat.

Zkušenosti z realizace projektů pro studenty i vyučující

Je navíc nutné posunout výpočetní techniku ve školství do oblasti aplikační. Tím jsou kladeny zcela nové požadavky na znalosti nás jako vyučujících. Ty musí být vždy určitým spojením oborové specializace, která se opírá o využití moderních technologií. Poměrně výraznou inspirací jsou v této oblasti školení uživatelů aplikací v praxi. Tehdy se soustředí pozornost nejen na cíl naučit novou technologii, ale často se školení svede na řešení zcela konkrétních problémů z aktuální praxe. Tento trend je vidět například i v prezentacích aplikací, kdy si firma, která chce seznámit zákazníka se svým řešením předem vyžádá určitou část projektu, na kterém má být aplikace využita.

Závěrem mi dovolte jednu myšlenku, která ovlivňuje naše aktivity prakticky od samého počátku. Průmyslové odvětví, pokud je na špičkové úrovni, je tou nejlepší školou, inspirací a zdrojem zkušeností. Škola by měla být dobrým základem, ale ideální je když se kruh uzavírá a spolupráce s absolventy nekončí jen závěrečnou zkouškou.