Výuka CAD / CAM aplikací patří několik let k tradici na našich i zahraničních školách a univerzitách. Společnou myšlenkou je již dnes naučit nejen ovládat software, ale posílit tradiční postupy výuky a přiblížit její průběh reálné praxi.
Pojem PLM (Product Lifecycle Management) je v poslední době skloňován v celé řadě pádů. Jedná se o fenomén v marketingové politice firem vyvíjejících software pro strojírenství. Zahrnuje v sobě prakticky veškeré postupy zpracování digitálního obsahu, které jsou výrazně orientovány na požadavky zákazníků a následnou efektivní realizaci inovačního cyklu. Obdobné trendy existují i v nejnovějších aplikacích pro projektování ve stavebnictví, například o BIM (Building Information Modeling), ale nyní zpět ke strojírenství.
Software pro strojírenství patří v poslední době mezi nejdynamičtěji se rozvíjející. Díky výrazné konkurenci se firmy předhání ve funkčnosti jednotlivých systémů, integrují do nich stále větší množství funkcí výrazně jdoucích nad rámec problematiky CAD / CAM. Začínáme tak mluvit o integrovaných systémech, nebo chcete-li,o komplexních řešeních pro strojírenství. Pokud k tomu přidáme řadu dalších aplikačních vrstev můžeme začít směle mluvit o trendu správy kompletního životního cyklu výrobku, nazývanou zkráceně PLM.
Oblasti a mezipředmětové vztahy
Realizace komplexního PLM včetně řešení ekonomicko - dodavatelských vztahů je v komerčních organizacích natož ve školství poměrně složitou otázkou. Proto i při výuce PLM vycházíme v současné době z poměrně komplexního řetězce CAD / CAE / FEM / CAM / CAQ který je navzájem synchronizován pomocí datové komunikace zajištěné PDM systémy postavenými na SQL standardu. Díky vstřícné licenční politice firem dodávajících software můžeme realizovat výše uvedený řetězec a položit tak úspěšný základ výuky PLM v prostředí školy. Je ve své podstatě z pohledu výuky jedno o jaké software řešení se jedná. Volba řešení je závislá především na vybavení školy, dlouhodobé strategii rozvoje a regionálních vazbách spočívajících ve spolupráci školy s průmyslovou praxí.
Týmové projekty vyžadují nejen komplexnější znalosti, ale také odlišnou metodiku zpracování
Součástí výuky PLM by měla být přirozeně flexibilní integrace s výukou odborných předmětů a posilování mezipředmětových vztahů. V praxi to znamená, že by měli mít studenti dostatečné znalosti technického kreslení, norem a znát jejich ekvivalentní řešení pomocí výpočetní techniky. Nezastupitelnou úlohu hrají samozřejmě také znalosti mechaniky, výrobních technologií a měření.
Poměrně důležitou složkou přibližující výuku PLM realizaci komerčních projektů je posílení týmové spolupráce. Žádný jednotlivec v technické oblasti nedosáhne takových úspěchů jako perfektně fungující týmy využívající pro svou spolupráci PLM řešení. V praxi se jedná často o mezinárodní vývojově – konstrukční týmy pracující na řešení rozsáhlých projektů. Na miskách vah je pak perfektně funkční metodika realizace projektu, oboustranná „lidská“ a „datová“ komunikace a vzájemně kompatibilní software řešení. Pro argument nemusíme chodit daleko, může se jednat například o vývoj automobilů, komplexní projekty výrobních a investičních celků apod.
Ukázkové řešení z Jižní Moravy
Stěžejní otázkou zůstává úroveň realizovaných projektů ve školství. My jsme se podívali na jedno z velmi zajímavých řešení. Výuku PLM na SPŠ v Uherském Hradišti, která preferuje výrazný podíl týmové spolupráce již na úrovni školy. Projekty jsou realizovány podle předem připravené metodiky, kterou lze rozdělit na několik dílčích úseků:
- návrh projektu a jeho zadání obsahující volitelné prvky
- vytvoření pracovních týmů, stanovení vzájemných vztahů a kompetencí
- vytvoření prvotního 2D návrhu projektu a přidělení zodpovědností
- stanovení časového harmonogramu realizace projektu a podmínky hodnocení
- realizace projektu pomocí 3D systému s využitím CAE / FEM
- návrh technologických operací pro vybrané prvky pomocí CAM
- zajištění komplexní správy vytvořených dat
- analýza projektu a jeho finalizace
- závěrečné hodnocení projektu (rozhoduje především, komplexnost, přesnost, nápaditost a technické provedení projektu)
Dalším krokem ve výuce je vymezení problematiky inovačního řízení a realizace variantních řešení podle fiktivních požadavků zákazníků. Jedná se tak o pěknou ukázku řešení „malého“ PLM, které je možné s jistým podílem nadšení, motivace vyučujících a financí realizovat prakticky na každé technicky orientované škole. V současné době se škola vzhledem ke své regionální spolupráci s průmyslovou praxí orientuje vedle tradičně využívaných produktů Autodesku na nasazení PLM řešení postaveného na produktu CATIA od Dassault Systemes.
Složitost řešení lze volit podle rozsahu řešitelského týmu
Co budete potřebovat?
Výraznou finanční injekcí v prvotním startu rozvoje výuky PLM mohou být zdroje získané v rámci grantových projektů SIPVZ. Pak je již na vaší vůli jestli zvolíte řešení postavené na produktech nebo dokonce na jejich kombinaci. Jedinou podmínkou pro možnost zaplatit software je jeho evaluace, která je již ovšem na dobrovolné volbě autora software. Výhodou je přirozeně i existence studentských licencí pro domácí práci. Ale tato otázka již dopadá na hlavy dodavatelů software, jak chtějí své řešení na úrovni školství prosadit.
Základním vybavením potřebným pro realizaci výuky PLM je minimálně učebna výpočetní techniky osazená odpovídajícím hardware připojená na datovou síť se správou dat, například SQL serverem a PDM manažérem. Za střízlivou konfiguraci pro realizaci ukázkových projektů na obrázcích považujeme počítače minimálně na úrovni Celeron 2GHz, 512MB RAM a grafický adaptér NVidia MX nebo ATI Radeon. |